Jsme všude na jihu Čech.

V Českých Budějovicích vznikne expozice o židovském osídlení

České Budějovice (ČTK) – V Českých Budějovicích vznikne na židovském hřbitově stálá expozice o židovském osídlení ve městě. Náklady činí 110.000 korun, lidé si ji poprvé prohlédnou v srpnu. ČTK to řekla kurátorka Blanka Rozkošná z Židovské obce v Praze.

Město přispěje sumou 40.000 korun. Expozice bude v hrobnickém domku na hřbitově v Pekárenské ulici. „Kromě památníku po židovské synagoze to bude druhá věc, která by měla připomínat židovské osídlení Českých Budějovic,“ řekl náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř (KDU-ČSL).

Hřbitov patří Židovské obci. Expozice, která bude od srpna volně přístupná, nabídne 21 panelů, z toho pět velkých. Na jednom z nich bude plán hrobů. „V dobách socialismu, zejména v 80. letech, byly náhrobky velmi často rozkrádány, zůstala jich asi tak třetina z původních třinácti set. Je dán dohromady plán hrobů, kde kdo leží,“ řekla Rozkošná.

Další velký panel zaplní soupis obětí z Českých Budějovic, které nepřežily nacistické koncentrační tábory. Na velké čelní stěně bude plán sedadel v místní synagoze, materiály z doby její výstavby (1887-1888) i snímky z 5. července 1942, kdy nacisté budovu vyhodili do povětří. „Z českobudějovického archivu jsem získala spoustu fotografií včetně naprosto unikátní, kdy tam stojí nacistický starosta města Friedrich David s páskou na rukávu s hákovým křížem a kouká na odstřel synagogy,“ řekla Rozkošná.

Na 16 menších panelech připomene expozice židovské osobnosti spjaté s městem, například rabíny. Panely také ukážou věci týkající se středověké židovské obce ve městě i místa, kde stály židovské domy. Jeden panel zpřítomní středověkou synagogu, jejíž zbytky se bouraly v roce 1908. „Máme dvě fotky z doby bourání, jsou na nich vidět gotická žebra,“ řekla kurátorka. V expozici se objeví také informace o modlitebnách, židovských spolcích či vzpomínky lidí, kteří přežili holokaust.

První zmínka o židovských obyvatelích Českých Budějovic pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil usazení dvou Židů ve městě. V letech 1505 a 1506 došlo k pogromům a Židé byli z města na více než 300 let vypovězeni. Bez omezení se tu mohli usazovat až po roce 1848. Nejvíce občanů židovského vyznání ve městě žilo v roce 1930, a to 1138. Podle Rozkošné dnes žádný spolkový život Židů v Českých Budějovicích nefunguje.

Za poslední roky se v jižních Čechách některé synagogy opravily a znovu otevřely, třeba v roce 2013 v Českém Krumlově, o rok později ve Čkyni na Prachaticku. Víc než deset let se připravuje obnova synagogy v Písku.

Židé. Ilustrační. Foto: christnet.eu

Pavel Kroupa

Všechny příspěvky

Reklama 1

  • reklama-tv-hcp.png

Reklama 2

  • logo-vykov-vertical-1.jpg

Nejoblíbenější pořady

Reklama 3

  • Web-TV-jéčko-VDN_banner_1280x720.png